Jak jsem vyhrál válku

Velká Británie 1967 / 109 min.

Režie: Richard Lester / Scénář: Charles Wood / Kamera: David Watkin / Hudba: Ken Thorne / Střih: John Victor-Smith / Hrají: Michael Crawford, John Lennon, Roy Kinnear, Lee Montague ad.

Protiválečný snímek Jak jsem vyhrál válku je prvním sólovým filmovým projektem Johna Lennona. Jedná se o adaptaci stejnojmenného humoristického románu Patricka Ryana z roku 1963, kterou režíroval Richard Lester, jenž s Lennonem a jeho kolegy natočil jejich první dva filmy Perný den (A Hard Day’s Night, 1964) a Pomoc! (Help!, 1965). Lesterův film je typickou ukázkou absurdní komiky a toho nejsuššího britského humoru a můžeme jej zařadit do cyklu ve své době populárních válečných satir.

An antiwar movie How I Won The War is the first John Lennon’s individual film project. It is an adaptation of a same name humoristic novel written by Patric Ryan in 1963. Its director Richard Lester worked with Lennon and his colleagues on their other films A Hard Day’s Night (1964) and Help! (1965). Lester’s movie is a characteristic example of absurd and the most deadpan English humour and it easily fits among the most popular war satires of that time.

Protiválečný snímek Jak jsem vyhrál válku je prvním sólovým filmovým projektem Johna Lennona. Jedná se o adaptaci stejnojmenného humoristického románu Patricka Ryana z roku 1963, kterou režíroval Richard Lester, jenž s Lennonem a jeho kolegy natočil jejich první dva filmy Perný den (A Hard Day’s Night, 1964) a Pomoc! (Help!, 1965). Původně s nimi měl ještě natočit třetí, k jeho realizaci však kvůli neshodám nikdy nedošlo. Snímek se natáčel převážně ve Španělsku a je památný mimo jiné tím, že Lennon v něm poprvé měl ony kulaté „babičkovské“ brýle, které se později staly jeho trademarkem.

Jak jsem vyhrál válku bývá obvykle prezentován jako „Lennonův film“ či „film v hlavní roli s Beatlem Johnem Lennonem“ (s čímž ostatně koresponduje i známý plakát, jemuž dominuje zpěvákova tvář), paradoxem proto zůstává fakt, že Lennon v Lesterově válečné komedii ztvárnil jen jednu z vedlejších postav, vojína Gripweeda, jíž se dostává pouze omezeného prostoru. Ústředním hrdinou je ve skutečnosti nešikovný britský důstojník Ernest Goodbody (Michael Crawford), který velí rotě zvané Čtyři mušketýři v bitvách v Severní Africe a v následujícím válečném tažení Evropou, přičemž její členové postupně jeden po druhém umírají. I po smrti však vojáci mlčky doprovázejí svoji jednotku odlišujíc se od ostatních specifickou barvou. Původně měly být autentické záběry z válečných týdeníků, které Lester ve filmu použil, barevně tónované s tím, že zabarvení vojáků mělo odpovídat bitvě, v níž padli. K tomu však nakonec nedošlo – údajně kvůli chybě v laboratoři, kde probíhaly postprodukční úpravy.

Lesterův snímek je typickou ukázkou absurdní komiky a toho nejsuššího britského humoru a můžeme jej zařadit mezi další válečné satiry té doby, jakými byly například francouzsko-italská koprodukce Srdcový král (Le Roi de coeur, 1966), americká válečná komedie Rusové přicházejí! Rusové přicházejí! (The Russians Are Coming, the Russians Are Coming, 1966) nebo adaptace románu Josepha Hellera Hlava 22 (Catch-22, 1970). Dialogy jsou plné narážek a vtipů na adresu britské společnosti a režisér hojně pracuje se zcizujícími prvky: postavy často vystupují z rolí a promlouvají přímo do kamery k divákům. V jedné scéně se dokonce přesouváme do kinosálu, kde je film Jak jsem vyhrál válku promítán a dvě ženy jej komentují.

Jana Bébarová