Břímě snů

USA 1982 / 95 min.

Režie: LES BLANK / Kamera: Les Blank / Střih: Maureen Gosling / Hrají: Werner Herzog, Klaus Kinski, José Lewgoy, Claudia Cardinale ad.

Při přípravách Fitzcarralda (1982) si Werner Herzog možná ještě neuvědomoval, co všechno ho při natáčení čeká. Realizaci snímku totiž od počátku provázely nepředvídatelné potíže. Herzogovi se je ovšem podařilo překonat stejně jako titulnímu hrdinovi jeho filmu, který chce mezi amazonskými pralesy vystavět operu. Dramatický vznik jednoho z nejzásadnějších Herzogových děl sledoval v celovečerním dokumentu Břímě snů americký režisér Les Blank. Ten seznamuje diváky primárně se složitými realizačními peripetiemi Fitzcarralda. Zároveň však není pouze tradičním filmem o filmu. Záběry z natáčení střídají obrazy peruánských domorodců, kteří s tvůrci trávili dlouhou dobu v odloučení od svých domovů. V druhém plánu tak dokument zaznamenává mizející kulturu, životní styl nebo rituály původního indiánského obyvatelstva.

While Fitzcarraldo (1982) was in the preparation phase, Werner Herzog probably could not know what he would come across during the following production of this film. Right from the beginning, the shooting was accompanied with many unexpected problems. However, Herzog managed to overcome them just like its hero, who in the middle of the Peruvian jungle wants to build an opera house. Dramatic birth of one of Herzog´s crucial films is depicted by Les Blank introducing the audience with the tricky impediments of making Fitzcarraldo. Yet he does not limit the documentary to an ordinary film about film. The pictures of the shooting alternate with the scenes from jungle and the Peruvian natives who, owning to the film, had to spend a long time separated from their homes. Thus Blank also captures the evaporating cultures, traditional ways of life and the rituals of the native Indian inhabitants.

Blank natočil o Herzogovi už v roce 1980 krátký snímek Werner Herzog jí svoji botu (Werner Herzog Eats His Shoe). Později se s ním vypravil do Peru, aby zdokumentoval vznik jeho dosud realizačně nejnáročnějšího filmu Fitzcarraldo. Výsledkem se stal chronologický popis vývoje velkolepého projektu, včetně jeho počátků z roku 1979. Ve filmu uvidíme například raritní záběry Jasona Robardse a Micka Jaggera, kteří byli původně zvolenými představiteli hlavních rolí. Právě kvůli změnám v hereckém obsazení a dalším zdržujícím okolnostem trvala produkce filmu nakonec čtyři roky. V Peru se tvůrci museli vypořádat s politickými komplikacemi a pochopitelně s extrémními podmínkami natáčení v amazonské džungli nebo nepřízní počasí. V této situaci zpovídal Blank vybrané členy štábu, přičemž největší pozornost věnoval režisérovi. Břímě snů tedy seznamuje diváky primárně se složitými realizačními peripetiemi Fitzcarralda. Zároveň však není pouze tradičním filmem o filmu. Záběry z natáčení střídají obrazy peruánských domorodců, kteří s tvůrci trávili dlouhou dobu v odloučení od svých domovů. V druhém plánu tak dokument zaznamenává mizející kulturu, životní styl nebo rituály původního indiánského obyvatelstva.

Fitzcarralda proslavila zejména klíčová scéna přesunu parníku přes horu, kterou Herzog považuje za ústřední metaforu svého filmu. Stejná scéna se stala vyvrcholením Blankova dokumentu. Zejména v těchto okamžicích se názorně projeví rozporuplnost hlavního hrdiny Herzoga. Můžeme sice obdivovat jeho neúnavné odhodlání uskutečnit dílo v zamýšlené podobě, ale současně i pochybovat o záměru obětovat tomuto cíli cokoliv. Dokument dokládá, jak riskantním rozhodnutím bylo natočení známé sekvence. Zde se povahy a osudy dobrodruhů Herzoga a Fitzcarralda až nebezpečně přiblížily.

Lukáš Skupa