Jára Cimrman, ležící, spící

Československo 1983 / 81 min. / přístupné bez omezení

Režie: LADISLAV SMOLJAK / Hrají: Zdeněk Svěrák, Jan Unger, Valerie Kaplanová, Petr Čepek, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Ladislav Frej st., Jiří Zahajský, Marie Drahokoupilová, Míla Myslíková, Vladimír Svitáček, Milena Dvorská, Jiří Kostka, Petr Kostka ad.

Filmový pomník bezpochyby největšího českého velikána, muže, který zanechal nesmazatelnou stopu ve všech oborech lidského konání. Mladý divadelní vědec se vydal do vesničky Liptákov, kde byl naposledy spatřen dosud neznámý dramatik Jára Cimrman, na jehož jméno narazil při studiu některých materiálů. Připojí se ke skupince turistů, která sem zabloudila při hledání Dvořákova Sychrova a spolu s ní se dostane do Muzea peří, jehož součástí je také komůrka, v níž jsou uchovávány předměty, které Mistr používal. Stařičká průvodkyně potom všem vypráví o životě a díle neznámého génia. Začne jeho dětstvím, kdy před ním rodiče až do jeho dvanácti let tajili, že je chlapcem, aby donosil šaty po starší sestře. Zmapuje jeho školní léta, kdy navštěvoval dívčí školu ve Vodičkově ulici, propadal z typicky dívčích předmětů, ale výtečně si vedl ve fyzice a tělocviku a kdy také objevil, že je jiný než ostatní dívky. Následují kapitoly mapující jeho život a vliv na podobu světa jak ho známe. V jedné inspiruje podnětnými připomínkami velikány své doby jako byl Čechov, který na jeho radu přepsal Dvě sestry na Tři sestry, Eiffel, kterému pomohl vytvořit konečnou podobu jeho slavné věže, či Marconi, jehož inspiroval k vynálezu bezdrátové telegrafie. V další přichází pozdě, takže sice poradil všem okolo, sám však neměl se svými vynálezy štěstí. Na patentový úřad totiž dorazil vždy jen pár minut poté co jej předešli Graham Bell, bratři Lumiérové, Edison či Nobel. Když se pak v Praze potká s malířem Maroldem a vydá se podívat na jeho panoráma Bitvy u Lipan, potká cestou většinu slavných českých velikánů, od Vrchlického, Křižíka, přes Kaplana, Myslbeka, Dvořáka či cestovatele Holuba. Se všemi prohodí pár přátelských slov a nakonec se nechá Maroldovým dílem inspirovat k vytvoření monumentálního malířského díla, kterým dá Praze, alespoň na krátkou chvíli moře. Jako pravý vlastenec také bojoval proti rakousko-uherské monarchii a to velmi rafinovanou diverzí zevnitř. Jako učitel dětí následníka trůnu je odhodlán z dětí Ferdinanda Habsburského udělat české vlastence. Má na starosti také Ferdinandova dvojníka, primitivního zločince Nývlta, kterého se pokusí využít pro riskantní plán, jak donutit císaře podepsat dekret od samostatnosti pro Čechy. Po jeho fiasku se totiž ukázalo, že také císař má dvojníka, Cimrman je z místa vyhnán, nějaký čas kočuje se svou divadelní společností, aby se nakonec usadil v Liptákově, kde přijal místo učitele po své zemřelé sestře.