Navštivte jedinečnou výstavu fotografií

přidáno 09.08.2006, 09:53

Jan Pohribný: Imaginativní krajina

Krajiny Jana Pohribného patří do souvislosti přesvědčení, že vesmír přes ztrátu víry v křesťanského Boha, i přes platnost Nietzschova dikta o velké úzkosti, že svět už nemá smysl má svou uspořádanost, která začleňuje lidský život do určité perspektivy. Pohribného fotografie jsou v obrazovém řádu vyjádření výrazem možnosti postavit lidský život do směrodatné perspektivy. (Michal Janata)

Pedagog Institutu tvůrčí fotografie, držitel několika ocenění v soutěži Czech press foto v kategorii umění a kultura, autor knih, obrazových publikací, fotograf, který má za sebou stovku samostatných a společných výstav.

Fotografuje od roku 1969, v počátcích byl ovlivněn hlavně rodiči (matka ilustrátorka, otec výtvarný teoretik). Vystudoval fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze (1980) a na FAMU (1986, titul Mgr.), roku 1986 absolvoval půlroční stáž na škole Taideteollinen korkeakoulu v Helsinkách. Od ukončení FAMU je fotografem ve svobodném povolání.

Zabývá se zejména aranžovanou fotografií a konceptem v přírodě. Své fotografie koloruje a dále upravuje. Na svém kontě má Jan Pohribný fotografické publikace, firemní kalendáře, fotografie k propagačním kampaním, nafotil umělecké předměty skupiny Olgoj Chorchoj. Jeho profesionální zakázková tvorba vychází z neobvyklého propojení a nečekaných souvislostí.

narozen v Praze, 1961

Výběr samostatných výstav: 2000 - Imatran Culture Centre, Imatra, Finsko 2000 - Lázně Bludov, Bludov 2001 - IP Deutschland (s B. Hobusch a N. Rovderovou), Köln a. R., Německo 2002 - Dům umění (společně s J. Činčerou – papírové objekty), Opava 2002 - Česká národní banka, Praha 2003 - Zámecká galerie v Buchlovicích 2003 - Galerie umělecké fotografie, Moravská Třebová 2004 - Ambit Moravské galerie v Brně 2005 - Neue Rathaus (společně s Kamilem Vargou), Weiden, Německo 2005 - Galerie G4, Cheb 2005 - Galerie Fotart, Szczecin, Polsko 2005 - Atmosphere, Praha 2005 - Galerie Spodki, Bialystok, Polsko

Vojtěch Bartek: Industriální krajina

Vojtěch Bartek není jenom známým opavským a ostravským fotografem industriální krajiny. Je neúnavným organizátorem výstav, dílen a workshopů, osobnost, bez níž by snad neexistoval Institut tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě ani celostátní přehlídka Diafon Opava.

Hlavním motivem Bartekových fotografií je průmyslové velkoměsto, dělnické kolonie. Bartek začal s ekologickými tématy dávno před tím, než se ekologie stala módou. Podobně jako má Mostecko svého Sudka z přelomu 50. a 60. let, má Ostrava svého Barteka. Člověka s drsnou hornickou zkušeností a s jemným citem pro měsíční krajinu. Torza stromů, pahýly kmenů, sloupy vysokého napětí, panelová sídliště v pozadí, umělé kopce, rozvrásněná půda. V tomhle prostředí není těžké fotografovat, jakoby se témata sama nabízela. Bartekovy fotografie ale přináší sdělení o tom, jaké je v této krajině žít, jaké je to žít s ní. A to těžké je. V jeho pracích se potkává smutek a beznaděj z domýšlivosti civilizace a zároveň krása kompozice, bravurní fotografie.

Vojtěch Bartek nefotografuje pouze zdevastovanou slezskou krajinu (Konec přírody začátek velkoměsta, 1975-1993), ale také lidi z tohoto prostředí. To dává jeho práci život v místě, kde se pod tíhou spáleniště vytratil. Černá píseň (1972-1982), portréty havířů a horníků, kontrastují se socialisticko-realistickým zobrazením havířů komunistickou propagandou, cirkusové maringotky z cyklu Berolina (1988) jsou na hony vzdálení občasné idyle cirkusu Humberto. V roce 2000 a 2001 odjel Bartek fotografovat do Indie, kde vznikl cyklus Jeden svět.

Vojtěch Bartek není pouze fotografem. Důležité místo v jeho práci mají také audiovizuální programy Osvětim (1984) či recesisticky pojaté Rozloučení (1990) parodující ideologicky správně vedené pohřebnictví.

narozen ve Frýdku, 1942

Měl 32 autorských výstav (Opava, Ostrava, Frýdek-Místek, Příbor, Praha, Lodž, Gliwice), z letošního roku vybráno: 2006 - Můj fotografický svět, Bielsko-Biala, Polsko 2006 - Fotografie, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006 - Cosi fan tutte ve fotografii, národní divadlo Ostrava kurátorská činnost (Galerie opera v Ostravě) projekty Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století, Zlín a jeho lidé.

Vladimír Birgus: Současná nová krajina

Ve své fotografické tvorbě se po dřívějších inscenovaných snímcích a výtvarných cyklech aktů a zátiší od poloviny 70. let zaměřuje především na tzv. subjektivní dokument, v němž od začátku 80. let také často využívá možností barevné fotografie.

Od 1978 odborným asistentem katedry fotografie na FAMU, od roku 1994 docentem, od roku 1999 profesorem. V letech 1998-2002 vedl Kabinet dějin a teorie fotografie při katedře fotografie na FAMU, od roku 1990 je vedoucím Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Od roku 2001 je členem Evropské společnosti pro dějiny fotografie. Je zakládajícím členem Pražského domu fotografie a kurátor desítek výstav. Jako autor je zastoupen ve dvaceti výstavních institucích po celém světě. Birgusovy fotografie ukazují život lidí od Moskvy po Miami na snímcích lehce a hravě, přitom s jasným tušením těžkosti a hořkosti života, který je za nimi.

narozen ve Frýdku Místku, 1954

Samostatně vystavuje od roku 1971, měl přes 40 autorských výstav, z posledních let vybráno: 2000 - Galerie Maecenas, Plzeň 2001 - Centrum Kultury Zamek, Poznań Galeria pf, Poznań 2003 - Pražský dům fotografie, Galerie Oskara Kokoschky, Praha Tschechisches Zentrum, Berlin Galerie Kolo, Month of Photography, Kiev BWA, Wroclaw 2004 - Muzeum současné historie Ruska, Fotobiennale 2004, Moskva Galerie Měsíc ve dne, České Budějovice Prospektos fotografijos galerija, Vilnius Galeria Camelot, Kraków Centre culturel tchéque, Paris Galeria Fotografii B & B, Bielsko-Biala 2005 - Znojmo, Galerie Žlutá ponorka Pardubice, Východočeská galerie, Dům U Jonáše

Jan Pospěch: Virtuální krajina

Od roku 1997 je Jan Pospěch pedagogem Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde se podílí na výuce dějin světového a českého výtvarného umění a vyučuje předmět Stavba a skladba fotografického obrazu. Současně přednáší také na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kde je vedoucím Kabinetu teorií. S prvními absolventy magisterského studia na ITF založil skupinu Milan. Fotografuje jednak sociální dokument (Lidé Hlučínska, Věznice Rýnovice), jednak moderní zátiší. Je autorem řady odborných textů a předmluv k fotografickým monografiím (např. Vladimíra Birguse), publikuje v denících a odborných periodikách. Pracuje také jako kurátor.

narozen v Hranicích na Moravě, 1974

1997 galerie Opera, Ostrava galerii Velryba, Praha 1998 Moravská galerie v Brně, Brno 1999 Městském muzeum a galerie v Hranicích 2000 Malá výstavní síň, Liberec Okresní knihovna, Ústí nad Labem Divadlo hudby, Olomouc

Miro Myška a Jindřich Štreit: Člověk v krajině

Miro Myška

narozen v Brně, 1946

Vyučil se ručním sazečem, absolvoval obor fotografie na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně (1972), byl členem skupiny Max (1970-74), Klubu brněnských fotografů Fomaton (1972-76), klubu Jeune Camera International (Lucembursko 1970-76), zakládajícím členem skupiny Setkání (1975), členem Asociace fotografů ČR a Unie výtvarných umělců. V letech 1979-89 vyučoval na Institutu výtvarné fotografie SČF reportážní a dokumentární fotografii, od roku 1990 vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě užitou fotografii a fotografii skla.

Ve volné tvorbě se zaměřuje především na dokumentární fotografii (např. cykly ze života v Liptovské Tepličce, Mongolsku, Řecku nebo Gruzii, fotografie z českých vesnic v rumunském Banátu nebo z romské pouti ve Francii), akty, portréty a detaily architektury, v užité fotografii na reklamní snímky a fotografii architektury. Spravuje odkaz Viléma Reichmanna a je kurátorem jeho retrospektiv. Je také autorem příruček o fotografování krajiny a digitálním fotografování.

Jindřich Štreit

"Musíte mít otevřené srdce. Lidé, které fotím, mi dávají důvěru. Jakmile cítím sebemenší odpor, nefotografuji. Vím, že dokud nevytvořím vzájemnou silnou vazbu, jiskra nepřeskočí. Jak se lidé dávají mně, tak se také já musím dávat jim." (Jindřich Štreit v rozhovoru pro Moravskou galerii v Brně)

Jindřich Štreit má za sebou pět stovek výstav a desítky fotografických publikací. Jeho dílo je zastoupeno v těch nejrenomovanějších galeriích po celém světě. Poprvé vystavoval v roce 1967. V roce 1982 se jako jediný fotograf účastnil nepovolené výstavy na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotky vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vazby a odsouzen. Po revoluci působil jako kurátor na Sovinci, kde žije, jako samostatný fotograf a jako pedagog. Přestože je možné jeho fotografické cykly vidět neustále někde vystavené, neztrácí nic na své síle a dojímavosti, nevtahují do děje jen na první podívání, ale i když je vidíte po desáté či dvacáté. Jindřich Štreit je mistrným fotografem, který jediným záběrem odhaluje bytí konkrétních lidí, s úctou a respektem k jejich osudům a osobním bitvám.

narozen ve Vsetíně na Valašsku, 1946

Vystudoval gymnázium v Rýmařově (1963) a pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967). Po absolvování univerzity začal vyučovat na základní devítileté škole v Rýmařově, následujícího roku se stal ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. Kromě své pedagogické a fotografické činnosti se věnoval veřejně prospěšné práci. Od roku 1974 vede galerii v Sovinci. Od roku 1981 úzce spolupracuje s progresívními umělci v Praze, Brně, Bratislavě a v dalších kulturních centrech v České republice a v zahraničí. V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deset měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Důvodem stanovení trestu podle dvou paragrafů trestního zákona (hanobení republiky a jejího představitele) byla interpretace vystavených i nikdy nezveřejněných fotografií (po úřední prohlídce celého archívu fotografa). Součástí trestu bylo zabavení části negativů a pozitivů a fotoaparátu coby nástroje trestných skutků. Jindřich Štreit měl zakázáno pokračovat ve své trestné činnosti fotografování a byl sledován. V dějinách fotografie je tento případ pravděpodobně unikátní. Od roku 1994 je Jindřich Štreit samostatným fotografem. Vyučoval dokumentární fotografii na několika vysokých školách, v poslední době zejména na Slezské universitě v Opavě. Každoročně pořádá mnoho výstav, vydal několik desítek publikací, řadu projektů realizoval v zahraničí. Je zastoupen téměř ve všech významných fotografických sbírkách ve světě.

Václav Podesát: Městská a venkovská krajina

narozen v Kralovicích, 1960

Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Plasích (1979), Institut výtvarné fotografie Svazu českých fotografů v Praze (1988) a katedru fotografie FAMU v Praze (1994, titul Mgr.). Pracuje jako fotograf ve svobodném povolání, zabývá se hlavně reklamní a krajinářskou fotografií a fotografií uměleckohistorických památek.

Fotografuje od roku 1978. Zpočátku se zaměřoval na krajinné motivy a zátiší, později na minimalistické kompozice s výtvarně působivým využitím světel a stínů (cyklus Prostory, 1984-86). Od poloviny 80. let se věnuje zejména dokumentární fotografii (cykly Lidé z Porty, Život beze snů, 1986-87, diplomová práce z FAMU o starých lidech), pokračuje však i v tvorbě výtvarně zaměřených fotografií (poetický cyklus Iluze). V 90. letech ve své volné tvorbě rozvíjí zejména rozsáhlý cyklus zobecňujících subjektivních dokumentů z různých částí světa Lidé.

Petr Velkoborský

Absolvoval Jedenáctiletou střední škola v Ústí nad Labem (1956), Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1961, později tituly RNDr. a CSc.) a Institut tvůrčí fotografie Svazu českých fotografů (1988). V letech 1963-88 byl vědeckým pracovníkem v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, 1988-99 pedagogem oddělení fotografie na Střední průmyslové škole grafické v Praze, od roku 1990 je externím pedagogem Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě, kde vyučuje předměty Technika černobílé fotografie, Technologie fotografie, exponometrie a senzitometrie, Seminář zonálního systému a Fotografická technika. Od roku 2000 externě přednáší v ateliéru fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V 80. letech dramaturgicky zajišťoval fotografické výstavy pro galerii Futurum v Praze. Je známý jako autor fotografického dokumentárního cyklu o životě venkovského faráře.

narozen v Praze 1938

výběr ze samostatných výstav: 1985 a 1986 - Střelecký ostrov, Praha (v rámci Divadelní pouti) 1986 - Galerie Futurum, Praha Městká knihovna, Česká Třebová 1987 - Kulturni centar, Bar Muzeum, Ulcinj Galerija, Tivat 1989 - Okresní kulturní středisko, Olomouc 1993 - Galerie Svazu českých fotografů, Praha Divadlo Kruh, Plzeň 1998 - Slezské zemské muzeum, Opava 2000 - Malá galerie spořitelny, Kladno Galerie Foto-max, Praha 2001 - Malá výstavní síň, Liberec Z angličtiny přeložil knihu Tvůrčí fotografie (Praha 1995). Spolupracoval na sociologicky orientovaných projektech Zpráva o stavu českého člověka (1997) a Češi na prahu nového tisíciletí (2000).

Miroslav Stibor: Klasická krajina

narozen v Olomouci, 1927

Absolvoval katedru výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (1951, doktorát z dějin umění, PaedDr 1952). 1952-60 vyučoval na gymnáziu v Olomouci, 1960-89 byl ředitelem výtvarného oboru Lidové školy umění v Olomouci. V letech 1977-90 externě spolupracoval s Institutem výtvarné fotografie Svazu českých fotografů, od roku 1990 externě vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU předměty Fotografie plastiky a architektury, Akt a Základní principy osvětlování. Je členem Německé společnosti pro fotografii (DGPh) a Asociace fotografů ČR a držitelem titulů Mezinárodní federace pro fotografické umění EFIAP (1970) a MFIAP (1986). Zúčastnil se práce v porotách mnoha fotografických soutěží a sám získal řadu cen. Uspořádal mnoho fotografických dílen v České republice, Rakousku a Německu. Proslul zejména svými akty (cyklus 15 fotografií pro Henry Millera, 1968, Teneritas, 1989), zabýval se také bezprostředními fotografiemi rozostřenými pohybem, které mohou být charakterizovány jako poezie všedního dne. Miroslav Stibor má za sebou přes 150 samostatných a 400 skupinových výstav, je zastoupen v mnoha českých a evropských galeriích.

Letní kino

Městská kina na Facebooku Filmjukebox

Opery Balety

aktuality

Hvězda věci v prodeji

V prodeji jsou tašky, vějíře, frisbee a klíčenka kina Hvězda! Předměty jsou umístěny vedle vchodu s ceníkem, prodej na pokladně.

výstavy

Městská kina jsou členem sítě kin
Europa Cinemas
 
kód & design Jakub Němeček, © 2003 - 2011 Městská kina Uherské Hradiště
Náměstí Míru 951, Uherské Hradiště, 686 01, tel: +420 576 514 200