Saló aneb 120 dnů Sodomy

Hvězda, středa 03.11. 20:00, 50Kč 60Kč
Rezervace zarezervovat lístky

Itálie 1975 / 117 min. / od 18 let / titulky

Režie: PIER PAOLO PASOLINI / Hrají: Paolo Bonacelli, Giorgio Cataldi, Umberto Paolo Quintavalle, Aldo Valetti, Caterina Boratt, Elsa De Giorgi, Helene Surgere, Sonia Saviange, Bruno Musso, Sergio Fascetti, Antonio Orlando ad.

Premiéry tohoto snímku, která se konala v listopadu 1975 na MFF v Paříži, se již Pasolini nedožil: v noci z 1. na 2. listopad 1975 byl – v pouhých 53 letech – za podivných a nevyjasněných okolností brutálně ubit holí a dodatečně ještě přejet autem. Film se potýkal s cenzurními zákazy nejenom v Itálii, ale kupříkladu i v NSR. U nás se směl poprvé legálně promítat v kinech až v roce 1998 v rámci Projektu 100.

Podobenství Salò není v kontextu Pasoliniho tvorby výlučné tolik, jak se izolovaně jeví. Jeho předchůdcem je divadelní hra Orgie (1968) i film Vepřinec (Porcile, 1969). Není bez zajímavosti, že ironický závěr Salò vyznívá paradoxně optimističtěji než obě vzájemně se prolínající filmové povídky z Vepřince.

Od počátku 70. let Pasolini stále víc trpěl svým přecitlivělým prožíváním přítomnosti, proměňující i lidská těla ve věci, ve zboží. Opus Salò je alegorií moderní obchodnické společnosti, radikálně potlačující přirozenou lidskou rozkoš, hrdost a důstojnost. Pasolini situoval předlohu markýze de Sade do fašistické Itálie let 1944–45, aby zobrazil, jak zrůdné modely chování se ukrývají pod pozlátkem blahobytné, ale duchovně stále odcizenější společnosti tzv. střední třídy, která v moderní době víc a víc ničí i původně nevinné „normální“ lidi, z nichž se stávají měšťáčci. Důvod, proč se Pasolini uchýlil k aktuálně zfašizovanému námětu de Sada, tkví tedy v tom, že jako zfašizovanou moc prociťoval právě mravně totálně rozvolněnou přítomnost moderní doby. On sám ke genezi snímku Salò uvádí: „Jednu chvíli jsem zamýšlel natočit film proti dnešní moci, ale protože fyzicky nesnáším mít před sebou dnešní předměty běžné potřeby, dnešní nábytek, dnešní obličeje, dnešní dlouhé vlasy, nikdy bych takový film nevytvořil: člověk nemůže žít celý rok s věcmi, které se mu oškliví.“

Obrovské množství sexu ve filmu Salò je metaforou novodobé situace, v níž sex je stále více uspokojováním ohavných společenských závazků: není to již – jako v Pasoliniho „trilogii života“ – požitek, který by se ohavným závazkům dokázal svobodně a charakterně vzpírat. Přesto již zmíněné vyústění filmu Salò nutnost takové vzpoury – ač s ironií – symbolizuje. Navzdory všemu nelidskému prostředí vůkol tu ožívá obraz reálné intimity.

Vladimír Hendrich





Obrázky, fotografie

 
Letní kino

Městská kina na Facebooku Filmjukebox

Opery Balety

aktuality

Hvězda věci v prodeji

V prodeji jsou tašky, vějíře, frisbee a klíčenka kina Hvězda! Předměty jsou umístěny vedle vchodu s ceníkem, prodej na pokladně.

výstavy

Městská kina jsou členem sítě kin
Europa Cinemas
 
kód & design Jakub Němeček, © 2003 - 2011 Městská kina Uherské Hradiště
Náměstí Míru 951, Uherské Hradiště, 686 01, tel: +420 576 514 200